Zelený pláně

1. ^AmiTam, kde zem ^Dmiduní ^Amikopyty ^Estád, ^Amiznám plno ^Dmivůní, co ^Cdejchám je tak ^Grád,
^Fčpí tam pot ^Gkoní a ^Cvoní tymi^A7án, ^Dmikouř obzor ^Gmicloní, jak ^Cdolinou je ^Ehnán,
^AmiRád žiju ^Dmina ní, tý ^Amiplá^Eni zele^Aminý.

Tam, kde mlejn s pilou proud řeky hnal, já měl svou milou a moc jsem o ni stál.
Až přišlo psaní, ať na ni nečekám, prý k čemu lhaní a tak jsem zůstal sám.
Sám znenadání v tý pláni zelený

R. ^FDál čistím chlív a ^Glovím v oře^Cší, ^Fjen jako dřív mě ^Gžití netě^Cší. ^E
AmiKdyž hlídám stáj a ^Dmislyším vítr dout, ^Amiprosím, ať ji ^Dmipoví, že mám v srdci ^Etroud.

2. Kdo ví až se doví z větrnejch stran, dál, že jen pro ni tu voní tymián,
vlak hned ten ranní ji u nás vyloží a ona k spaní se šťastná uloží
sem, do mejch dlaní v tý pláni zelený.