Vandrovní

1. S^Gvět byl krásnej, umytej,
jak pěkná holka, co má d^Amivacet,
a já sám celtou přikryt^Cej
c^D7hystal se dál,pročpak se ^Gvracet^C. ^G

2. Petr nás máchal celou noc
a co my jsme mu dali jmen,
uhasil oheň, zlej byl moc
daleko dřív, než přišel den.

Ref. ^EmiBylo to ^Hmipostý a ^Cjako prvně ^Gznovu,
^Emiznám chvíle ^Hmiprostý, ^Cv noci slýchám ^Gsovu,
^Emispali jsme ^Hmipod stromy v ^E7čekárnách podél d^Amiráhy,
^A7promrzlí doufali, že rozední se z^D7áhy.

3. L^Ges kouřil jako ranní čaj
a slunci nechtělo se vst^Amiávat,
počasí, jak by nebyl má^Cj,
t^D7rpěl jsem jednou ze svých^G nálad^C. ^G

4. Pak píseň napsal na papír,
kritik by šílel, dejme tomu,
nebyl v ní chýr a netopýr, slepýš, pyl,
jen smutek, že už musím domů.