Válečná

1. ^EmiTu noc jen ^Dstěží každý ^Cz nás usínal^H
jako by Bůh tou bouří, varoval:
Vy hloupí lidé, ve zbrani není mír!
Pro svého krále i já život položil

2. Z lesů se ženou cizí jezdci na koních
a v očích, jen kapky hrůzy, tady vražda není hřích.
Hned první z výstřelů mi srdce umlčel.
už nevrátím se domů, můj čas nadešel.

3. Neplakej pro mě moje krásná Marion,
až hrdým vojákům zazpívá hradní zvon.
Mé srdce mlčí, ale v tobě zůstanou,
všechna ta slova, co jak oheň zaplanou.

Rec. Posledním výstřelem se kdysi živá louka rozplakala tichým pláčem
a mlčky objímala těla padlých i vítězů, jenž není,
neb válku nelze vyhrát platí-li se životem.
A všechny ty krásné Marion, jež zpráva o naší smrti zasáhla k ránu,
upřely tázavý pohled k nebi a v tu chvíli, vyšlo slunce.

4. Neplakej pro mě moje krásná Marion,
až hrdým vojákům zazpívá hradní zvon.
Mé srdce mlčí, ale v tobě zůstanou,
všechna ta slova, co jak oheň zaplanou.