Trubadůrská

1.^AmiOd hradu k^Emie hradu p^Amiutujem,
zp^Cíváme ^Ga holky m^E7uchlujem.
[: Dř^Amiív j^Ami/Ginam n^Fmaj7ejedem^F#mi,
d^Amiokud tu p^Emioslední n^Amiesvedem. :]

2. Kytary nikdy nám neladí,
naše písně spíš kopnou než pohladí,
[: nakopnou zadnice
ctihodných měšťanů z radnice. :]

R. H^Gop hej, je^C v^Emi7/Heselo, ^AmiAmi/G
pan kn^Fmaj7íže po^D9/F#zval k^Gejklíře,
hop hej, je ^Cve^Emi7/Hselo, ^AmiAmi/G
dnes v^Fmaj7ítaní ^Emijsme h^Amiosti.
H^Gop hej, je^C v^Emi7/Heselo, ^AmiAmi/G
ač n^Fmaj7edali n^D9/F#ám tal^Gíře,
hop hej, je^C v^Emi7/Heselo, ^AmiAmi/G
pod st^Fmaj7ůl nám h^Emiážou k^Amiosti.

3. Nemáme způsoby knížecí,
nikdy jsme nejedli telecí,
[: spáváme na seně,
proto vidíme život tak zkresleně. :]

4. A doufáme, že lidi pochopí,
že pletou si na sebe konopí,
[: že hnijou zaživa,
když brečí v hospodě u piva. :]
R:

5. Ale jako bys lil vodu přes cedník,
je z tebe nakonec mučedník,
[: čekaj' tě ovace
a potom veřejná kremace. :]

6. Rozdělaj' pod náma ohýnky
a jsou z toho lidové dožínky.
Kdo to je tam u kůlu,
ale příliš si otvíral papulu.
Kdo to je tam u kůlu,
borec, za nás si otvíral papulu.
R:

7. 1.

8. To radši zaživa do hrobu,
než pověsit kytaru na skobu
a v hospodě znuděně čekat ...