Proč ta růže uvadá

1. ^GProč ta růže uva^Bbdá, ^Dmikterou jsem ti včera ^Gdal,
^Bbodpověď mě na^Dmipadá, je t^Go tí^Dmim, ž^Ge jsem ti lhal,

2. ^GNejsem sám a nejsem ^Bbtvůj, ^Dmito ta růže asi ^Gví,
^Bbbílá růže nežal^Dmiuj, s^Gou^Dmimrak^G padá šedivý.

Ref. ^FVe zlatém sarko^Bb^Cfágu ^Fpíseň ^Cmá odpo^Bbčívá ^C
^Fna způsob ^Cčerných ^Bbmágů ^Fgestem ^Cji probu^Bbdí
a snad ^Cnám prozra^Ddí.

3. ^GProč ta růže uva^Bbdá, ^Dmikterou jsem ti ^Gvčera dal,
^Bbje to trochu z^Dmiáhada^G, tr^Dmiochu^G osud trochu žal.