Morituri te salutant

1. Cesta je ^Amiprach a ^Gštěrk a ^Dmiudusaná ^Amihlína ^Ca šedé ^Fšmouhy ^G7kreslí do vla^Csů
a z hvězdných ^Dmidrah má ^Gšperk, co ^Ckamením se ^Espíná, a ^Amipírka ^Gtouhy z ^Emikřídel Pega^Amisů.
A z hvězdných ^Fdrah má ^G7šperk, co ^Ckamením se ^Espíná, a ^Amipírka ^Gtouhy z ^Emikřídel Pega^Amisů.

2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma, má v ruce štítky, v pase staniol
[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma, dvě křehké snítky rudých gladiol. :]

R. Seržante, ^Gpísek je bílý jak paže Daniely, ^Amipočkejte chvíli, mé oči uviděly,
^G7tu strašně dávnou vteřinu zapomnění, ^Amiseržante, mávnou a ^G7budem zasvěceni,
^Cmorituri te salutant, ^Emorituri te salutant.

3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá a písek víří křídla holubí
[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá a zvedá chmýří, které zahubí. :]

4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína, mosazná včelka od vlkodlaka,
[: rezavý kvér, můj brach a sto let stará špína a děsně velká bílá oblaka. :]