Květina

1. ^GNa louce vyrostla ^Ckvěti^Gna nebýva^Clého dr^Guhu.
Když si ji nakrájíš ^Cdo ví^Gna, uvidíš v ^Cpokoji ^Gduhu.

2. Marně jsem listoval v herbáři, vypadá trochu jak jetel,
roste jen od srpna do září, na to je třeba brát zřetel.

R. ^Ami7Míti svou ^D7duhu ^G7kapes^Eminí, ^Ami7to je dnes ^D7určitě ^Gterno.
^AmiDuhová šť^D7áva ^Gkape z ^Eminí, ^D#7utopí v sobě to ch^Dladno a černo.

3. Možná si ťukáte na čelo, to už máš, Plíhale, z pití.
Jenže proč by se, krucinál, nesmělo vysnít si kouzelný kvítí.

R. Míti svou duhu kapesní, to je dnes určitě terno.
Nebuďme, přátelé, adresní, ale kdo dělá to chladno a černo?

4. Lepší je fušovat do kytek, když nám ten svět nějak zešed'',
nežli se ztřískat jak dobytek a pak se řezat a věšet.

5. Na louce vyrostla květina, lalalalalalala ...