Píseň na rozloučenou



1.
Což můžem někdy zapomenout věrné přátelství?
Což můžem někdy nevzpomínat svazku bratrství?
Což můžem někdy nevzpomínat svazku bratrství?
R.
Ó nikdy nelze zapomenout chvíle blažené,
neb jak ty ruce spojili jsme navždy srdce své.
neb jak ty ruce spojili jsme navždy srdce své.
2.
My toulali se po horách a květných dolinách,
a písničku jsme jásali jak ptáci v korunách.
a písničku jsme jásali jak ptáci v korunách.
3.
My často tiše naslouchali, les co šepotá,
co bystřina si na své pouti stříbrem klokotá.
co bystřina si na své pouti stříbrem klokotá.
4.
My často v kruhu sedávali, hvězdy nad hlavou,
a dívali se, jak nám hasne vatra u nohou.
a dívali se, jak nám hasne vatra u nohou.
5.
Což můžem někdy zapomenou věrné přátelství?
Co můžem někdy nevzpomínat svazku bratrství?
Co můžem někdy nevzpomínat svazku bratrství?