Zvonkoví lidé (Ring-o-ding)

1. ^CZa mořem ^Gnejhlubším, za ^Fhorou vyso^Gkou,
^Cza lesem ^Gsmutnějším, než ^Foči dětí ^Gjsou,
křídla ^Fvran, tichých ^Gvran,
devět ^Fřek vede ^Gtam.  Poslou^Cchej¼

2. ^CZa bránou^G tisící, ta^Fm zvonková^G je zem
^Ca lidé ^Gzvonkoví v ní ^Fzvoní celý ^Gden,
pro váš ^Fpláč, pro váš ^Gsmích,
ring-o-^Fding, i pro váš ^Ghřích.  Poslou^Cchej¼

3. V ulicích z perleti a lístků okvětních,
domečky skleněné a z křídel motýlích
barevný vodopád,
má barev víc, než můžeš znát.  Poslouchej¼

4. A lidé zvonkoví ve zvoncích zrození,
když se stane neštěstí, svým zvonkem zazvoní
ring-o-ding, ring-o-ding,
ring-o-ding, ring-o-ding.  Poslouchej¼

5. Nemocní se uzdraví a slunce začne hřát,
auta se vyhnou a kdo nemoh, může vstát,
ring-o-ding, ring-o-ding,
ring-o-ding, ring-o-ding.  Poslouchej¼

6. Přichází i mezi nás, i mezi námi jsou,
na první pohled je nepoznáš, když po ulici jdou,
zazvoní, když přijde čas,
kde by mlčky stál každý z nás.  Poslouchej¼

7. Já zpívám pohádku pro děti zvonečků,
pro vlásky holčiček, pro ouška chlapečků,
ring-o-ding, ring-o-ding,
ring-o-ding, ring-o-ding.  Poslouchej¼

8. Až jednou vyrostou, pak jistě zazvoní,
mí lidé zvonkoví ve zvoncích zrození
pro váš pláč, pro váš smích,
ring-o-ding, i pro váš hřích.  Poslouchej¼
Ring-o-ding-o-ring-o-ding-o-ring-o-ding-o-ding.