Žába

1. Ř^Gidič v saabu v str^Hašným kvaltu
př^Emiejel žábu n^C7a asfaltu,
ž^Gába s^F#edí n^Fa voz^Eovce j^A7ako přibit^D7á,
pr^Gach se zvedne ^Ha pak klesne,
zvl^Emiáště ve dne j^C7e to děsné,
z^Gůstan^F#e tu p^Fo ní j^Eenom st^A7opa v^D7yryt^Gá.

R. J^Henom topol lístek smekne,
sm^Emiutný pozdrav ^Eod léta,
kr^A7áva pojde, ryba lekne
^Da žába je př^D#ejet^Dá.

2. Chyba žáby, přečíst stovku,
nelezla by na vozovku,
měla sedět někde v klidu v stínu kapradí,
stopem chtěla do Třeboně,
zbytek těla blahosklonně
oplakávaj' čtyry starý, starý ovádi.
R:

3. 2. + ^Goplak^F#ávaj' čt^Fyry st^Earý, st^A7arý ^D7ovád^Gi ...