Vstávej, holka

1. Vst^Gávej, holka, b^Ami7ude r^Hmi7áno
k^Ami7alný jako M^Detuj^Ge.
Zahraju ti ^Ami7na piá^Hmi7no,
j^Ami7en co zjistím, kd^De tu j^Ge.
J^Emiedno stojí t^Amiamhle v k^Emioutě ^Ami
b^D7ez pedálů, b^A7ez kláv^Des.
V ^Gtomhle jednou ^Ami7povez^Hmi7ou tě
f^Ami7unebráci př^Des náv^Ges.

2. Báby budou mlíti pantem,
chlapi bručet pod kníry:
"Tahala se s muzikantem,
proto tyhle manýry."
Housle budou svými trylky
opěvovat tichounce,
všechny tyhle horký chvilky
ve studený garsonce.

3. Pak na dráty telefonní
jako noty na linky
sednou hvězdy, které voní
jak rumový pralinky.
Z nich ti potom loutna s flétnou
naposledy zahraje,
že se naše duše střetnou
hned za bránou do ráje.

4. Vstávej, holka, bude ráno
kalný jako Metuje.
Zahraju ti na piáno,
jen co zjistím, kde tu je.
Dopij tenhle zbytek rumu,
ať je zase veselo,
jsme tu spolu z nerozumu,
tak co by nás mrzelo.