Vrána

1. B^Cyly časy, kd^Emi/Hy i vrána t^Amiak nádherně zp^C/Gívala,
ž^Fmaj7e vedle ní ^Ci ten slavík kn^D7íkal jako s^Gele,
k^Caždé ráno př^Emi/Hed rozbřeskem h^Amiodila se d^C/Go gala,
n^Fmaj7adechla se, ^Codkašlala ^D7a spustila sm^Gěle, vřele:
R1: Kr^Cá, kr^Emi/Há, kr^Amiásná je sv^C/Goboda,
sl^Fmaj7adká jak j^Cahoda n^D7a lesní sk^Galce,
kr^Cá, kr^Emi/Há, kr^Amiásně je n^C/Ga světě,
kd^Fmaj7yž vítr n^Cese tě t^Gam a zas t^Cam.
R2: Krá, krá, krásná je svoboda,
hebká jak košile zručnýho tkalce,
krá, krá, krásně je na světě,
když na své "Můžu?" si odpovím sám.

2. Zatím dole v mraveništi všichni tvrdě makají,
pro matičku, pro královnu pot se z nich jen leje,
jen co vránu uslyšeli, šeptají si potají:
nám tu hoří plán a tahle mrcha se nám směje, že prý:
R1:
R2:

3. Královna se rozčílila: teda tohle ničí morálku,
ještě aby mravencům to začlo vrtat šiškou,
to nám ještě scházelo, když chystáme se na válku,
a vydala se pohovořit s loajální liškou.

4. Nyní je vám asi jasný, jak to s vránou dopadlo,
ten, kdo umí lítat, ještě nemusí být tabu,
královně šlo o krk, no a tý lišce zase o žrádlo,
a ^Cod té doby vr^Gány n^Cejsou svými p^Fány,
j^Cenom občas v pr^A7udkém hněvu z^D7azpívaj' si pr^Go úlevu,
bez nároku na honorář: kr^Cá krá ...