V devět hodin dvacet pět

Ref. [:^AmiVapadapadapadapap ^D  F  E   pada^Amidada:]

Tvá z^Apráva zněla prostě a^A7 byla tak krátká
že ^Dmistavíš se jen na skok, že nechalas mi vrátka
z^Gadní otevřená, z^Eadní otevřená
^Ajá naposled tě viděl, k^A7dyž ti bylo dvacet
^Dmi (že se ti chce zvracet)    to jsi tenkrát řekla, že se nechceš vracet
^Gže jsi unavená, ^Eze mě unavená

1. ^AmiV devět hodin dvacet pět mě ^Dopustilo štěstí
ten ^Fvlak, co jsem jím měl jet na koleji ^Edávno nestál
^AmiV devět hodin dvacet pět ja^Dko bych dostal pěstí
^Fjá za hodinu na náměstí měl jsem ^Estát, ale v jiným městě

2. Já čekala jsem hlavu jako střep a zdálo se, že dlouho
může za to vinný sklep, že člověk často sleví
Já čekala jsem hlavu jako střep, s podvědomou touhou
čekala jsem dobu dlouhou víc než dost
kolik přesně nevím
Pak jedenáctá bila a už to bylo pasé
(že jsi takový prase)    já měla vědět dřív, že vidět chci tě zase
láska nerezaví, láska nerezaví
Ten list co jsem ti psala byl dozajista hloupý
byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý
už to nenapravím, už to nenapravím