Únos

^EmiStoupá k nebi ^Amiletadlo, s^Emitoupá, chystá ^Amidivadlo. Jeden ^Czlý a ^Gkrutý ^Dmipasažer ^Amirevoler ^Emimá
^EmiVstoupí vpředu^Ami k pilotům, ^Emižádnou úctu k ^Amiživotům křičí ^Cjá hned ^Gstřílím ^Dmizměňte směr ^Amitam, kam chci ^Emijá
^AmiJen malé dítě brouká ^Emipam, pam, pam, pam, ^Amimaminko, koukej, louka, ^Emipam, pam, pam, pam
^AmiVíš pilotům ja závid^Emiím.
^EmiDlouhá pouť se p^Amirodlouží, ^Emiv dlouhou ranvej ^Amiza louží, neboť ř^Cídí s^Gmrt, co ^Dmimůže tě ^Amivzít ještě ^Emidál
^EmiDoufej, že to ^Aminespustí, d^Emioufej, že tě ^Amipropustí. Času m^Cálo zb^Gývá, ^Dmimíň než-li ^Amisám by si ^Emipřál
^AmiLetušky každý ptá se ^Emikam, kam, kam, kam. ^AmiA slyší tíseň v hlase ^Emikam, kam, kam, kam
^AmiÚnosci vůbec páni  ^Bbmineznají slitování
Pouhá zloba ^Bbmiporučí, ^Fmipouhá zbraň tě ^Bbmipoučí
^DbKdo tu ^Abnáhle ^Ebmivládne, ^Bbmipilote, vždyť ^Fminejsi sám
^FmiS touhou tobě ^Bbmivěří jen, ^Fmis touhou ať je ^Bbmispokojen
^DbJen ^Abať může ^Ebmidítě v náru^Bbmičí vrát^Fmiit se k hrám
^BbmiCo teď mu táhne hlavou? ^FmiSám, sám, sám sám
^BbmiZa čí žene slávou, ^FmiKam, kam, kam, kam?
^BbmiCo řek by na otázku: ^Amiproč tolik dává v sázku
^EmiOK dvěstěd^Amivacetpět, ^EmiOK chceme ^Aminavádět
Přistá^Cváme v n^Gouzi, ^Dmiúnosce ^Amidonutil ^Eminás
^EmiOK dnes tu p^Amiřistane, ^EmiOK nic se n^Amiestane
Bez p^Casu ten p^Gán tu z^Dmiůstane, ^Amis ním není ^Emišpás
^EmiRanvej, tím to ^Aminepadá, ^Emiranvej, co svět ^Amipostrádá
že tak h^Cloupé, v^Gelké ^Dmizlo tady ^Amimá tolik ^Emimíst.
^EmiRanvej, zítra ^Amiv novinách, ^Emiranvej, bude ^Amislovo vrah
Je to z^Cvláštní v^Gášeň ^Dmik snídani ^Amisenzace ^Emičíst ...