Rosa na kolejích

1. ^CTak jako jazyk ^Dmistále ^D#minará^Emiží na vylomený ^Czub,
tak se vracím ^Dmik svýmu ^D#minádra^Emiží, abych šel zas ^Cdál,
přede mnou ^Dmistíny ^Gse dlouží a ^Cnad krajinou ^Amikrouží
podivnej ^Dmipták,^D#mi ptá^Emik nebo ^Cmrak.

R. ^CTak do toho ^Dmišláp^D#mini^Emi, ať ^Gvidíš kousek ^Csvěta,
vzít do dlaně ^Dmidálku ^Gzase jednou ^Czkus,
telegrafní ^Dmidrát^D#miy^EmiGhrajou ti už ^Cléta
to nekonečně ^Dmidlou^D#mihý mo^Emino^D#mitón^Dminí ^Cblues,
je ^Cráno, je ráno, nohama ^Dmistí^D#miráš ^Emirosu ^D#mina ko^Dmilejí^Cch.

2. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj,
co si radši počkaj, až se stmí, a pak šlapou dál,
po kolejích táhnou bosí a na špagátku nosí
celej svůj dům, deku a rum.