Pojďme si hrát se slůvky

1. P^Cojďme si hrát s^Ge slůvky,
pojď, n^Cavléknem jim p^Godkůvky,
ať r^Amiozezvoní kř^Emiišťálovej sv^Gět,
svět n^Amiejskrytějších m^Ami/Gyšlenek,
co n^Fmaj7evylezou n^D7avenek,
co br^Cání jim v tom v^Gěčný sníh a l^Ced. (tak rozvinou se v nevadnoucí květ)

2. Pojďme si hrát se slůvky,
sbírat je jak borůvky,
jsou hravá jako duše krásných žen,
dá se jimi kreslit do ticha
třeba ústy pana Wericha,
jsou nejstálejší ze všech platných měn.

3. Pojďme si hrát se slůvky
a kreslit jimi malůvky,
i když žádné hvězdy se z nás nestanou,
to jen v zasnění nám pod víčky
ty barvičky, ty slovníčky
aspoň chvíli zvonit zůstanou.