Plachetnice
Ami
Emi
C
G
E7
F
Dmi
E
Kapo: 3
1.
PAmio obloze vítr žene stEmiovky bílých plachetnAmiic,
pCotopí se bGezejmenné, nCezbude z nich vE7ůbec nic,
jsFou to rodné sGestry písní, ktCeré kdysi zE7azněly,
pAmiolechtaly, pDmiohladily, Amia pak někam zmEizelAmiy. Emi
pCotopí se bGezejmenné, nCezbude z nich vE7ůbec nic,
jsFou to rodné sGestry písní, ktCeré kdysi zE7azněly,
pAmiolechtaly, pDmiohladily, Amia pak někam zmEizelAmiy. Emi
2.
Jednou z nich je píseň tato, jachta zvíci deset stop,
veze slova, šperky, zlato, neboť kapitán je trochu snob,
snědl všechnu moudrost dneška, a tak je mírně otylý,
proto jachta jede ztěžka na konci té flotily.
veze slova, šperky, zlato, neboť kapitán je trochu snob,
snědl všechnu moudrost dneška, a tak je mírně otylý,
proto jachta jede ztěžka na konci té flotily.
3.
Ale on směje se mi: Karle, hele, co bys pouštěl do gatí,
pojedeme zase v čele, jen co se vítr obrátí,
a tak se ženem do záhuby a za zvuků garmošky
vylézají z podpalubí krysy, spojky, předložky.
pojedeme zase v čele, jen co se vítr obrátí,
a tak se ženem do záhuby a za zvuků garmošky
vylézají z podpalubí krysy, spojky, předložky.
