Pampeliška

Zna^Amil jsem jednu pampelišku, která dřív, než o^E7dkvetla,
chtěla po mně ň^Amiákou knížku, ž^Fe by si ji př^E7ečetla,
vz^Amial jsem doma sbírku básní, na louku ji odn^E7es',
pampeliška, kd^Amiyž se zasní, n^E7eodkvete, neodkvete,
jen se jděte p^Amiodívati, podívati na tu louku,
^E7uvidíte, uvidíte tu mou knížku,
^Amivedle ní tu, vedle ní tu pampelišku, ^Fjak tam k^E7vete ^Amidodnes.
Zl^Datá je a z^Hmiářící, Sl^F#miunci podob^Hmiá se,
d^F#miodnes píšou b^Hmiásníci ^Eo té její kráse,
p^Aůvabná a zlatá je a p^Emiodle toho pr^Aávě,
^Daž půjdete d^Fdimo háje, n^Emiajdete ji v tr^Aávě,
kd^Dybyste se pr^Hmioměnili v pr^F#miacovitou vč^Hmielu,
p^F#ampelišku př^Gipravili ^Ao trošičku p^D7elu,
vs^Emiaďte se, že ž^Aádná jiná ^Durčitě by n^Geměla
l^Depší květ a sl^Aadší med než t^Da naše s^Aečtěl^Dá.