Kominík

S^Aáhl jsem na kominíka, pr^H7ej to nosí štěstí,
^Eale onen kominík mi vr^Aazil jednu pěstí,
složil jsem se na chodníku, ^H7bolestí jsem zavyl,
ale ^Eon se jenom otočil a p^H7ak mi smutně pr^Eavil:
"Každ^Aej si na mě šahá, každ^F#miej se na mě kření
a v^Eodnese si štěstí na p^Arstech po trošk^Eách,
já přijdu d^Aom, a moje drahá v^F#miěčně doma není,
a když j^Ee, tak pod pelestí leží chl^H7ap jen v ponožk^Eách."
A tak kv^Aůli tomu kominíku, kv^F#miůli jeho ženě
pl^H7ivám teď do kapesníku zb^Eytky zubní dř^H7eně,
^Ea na závěr poučení pr^F#mio vás, milé děti:
j^H7eden blbne, druhej pění, a vodnese to tř^Eetí.