Když jsi smutná
C
Fmaj7
A7
Dmi
G
Emi
Ami
1.
Když jsi smCutná, tak i kFmaj7apky deště bColíFmaj7,
rány se Cotevřou a nFmaj7aplní se sA7olí,
držím tě zDmia ruku a nGemám žádnou zEmiárukAmiu,
že nFmaj7ezůstanu Co žebrácké hFmaj7oli.
rány se Cotevřou a nFmaj7aplní se sA7olí,
držím tě zDmia ruku a nGemám žádnou zEmiárukAmiu,
že nFmaj7ezůstanu Co žebrácké hFmaj7oli.
2.
Když jsi smutná, tak mi něco ruce sváže,
do mé hlavy mlčky vpochodují stráže,
všechny mé nápady hned zahánějí do řady
a střílí puškou té nejtěžší ráže.
do mé hlavy mlčky vpochodují stráže,
všechny mé nápady hned zahánějí do řady
a střílí puškou té nejtěžší ráže.
3.
Když jsi smutná, tak i sochy v parku brečí,
stromy procitnou a mluví lidskou řečí,
tiše tě konejší, jak umí stromy vezdejší,
[: a náhle jsi víc svoje, nežli něčí ... :]
stromy procitnou a mluví lidskou řečí,
tiše tě konejší, jak umí stromy vezdejší,
[: a náhle jsi víc svoje, nežli něčí ... :]
