Jdem zpátky do lesů

1. ^Ami7Sedím na kolejích, ^D7které nikam neve^Gdou,
^Ami7koukám na kopretinu, jak ^D7miluje se s lebe^Gdou,
^Ami7mraky vzaly slunce ^D7zase pod svou ochra^Gnu,^Emi
Ami7jen ty nejdeš holka zlatá, ^D7kdypak já tě dosta^Gnu.^D7

R. Z ^Gráje, my vyhnaní z ^Emiráje, kde není už ^Ami7místa, ^Cprej něco se ^Gchystá ^D7ó – ó...,
z ráje nablýskaných lesů jdem zpátky do lesů za nějakej čas.

2. Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe,
málo jsi se snažil, málo šel jsi do sebe,
šel jsi vlastní cestou a to se zrovna nenosí
i pes, kterej chce přízeň, napřed svýho pána poprosí.

3. Už tě vidím z dálky, jak máváš na mě korunou
a jestli nám to bude stačit, zatleskáme na druhou,
zabalíme všechny, co si dávaj rande za branou,
v ráji není místa, možná lidi se nás zastanou.