Imperial blues

M^Gůj svět je plný samých dv^C7eří,
ch^Godívám denně kolem n^G7ich,
m^C7ůj svět je plný hotelových dveří^Edim zamčen^Gých,
chodby jsou bezedné a j^H7ako vejce vejci
nebo hr^Gobu hrob se p^E7odobají,
ztr^Amiácím se v nich c^Delý, ty ch^Amiodby na mě číhaj^Dí,
pr^Go dnešek jsem jen číslo čt^C7yři,
z^Gítra zas devades^G7át,
s^C7e vším se člověk nějak smíří^Edim,
j^Gen když má k^Edimam jít sp^E7át, (jen má-li kam jít spát)
^Amiale ty sny plné samých dv^Deří
v^Gěčně ho pr^Edimovázej^E7í,
^Amia on pak celý smutný věří, a t^Edimolik ho to tíží,
že i n^Gebe samá ch^Edimodba j^E7e a ž^Amie prý jede do ráje^Edim (a že přibude do ráje)
n^Gebeskou zdv^C7iží^G ... (jen nebeskou zdviží)