Hejno vran

G
G
C
C
D7
D7
H7
H7
Emi
Emi
1. GKdyž nad pasekou vzlétne Chejno vran, hejno vran, Ghejno vran,
je léta pel už dávno Cvyprodán, D7podzim se hlásí chladem Gjasných ran.
V tom ránu prochází se Csám a sám, D7kdo městu dávno sbohem Gdal.

A tak se toulá trávou H7spálenou, neví, jak rozloučit se Emis létem,
dívá se na krajinu Cvzdálenou, D7které dal celý život Gsvůj.
2. Nad hlavou zakrouží ti hejno vran, hejno vran, hejno vran
a bílých hvězd je všude oceán, přece si nepostavíš pod ně stan.
Budeš spát pod širákem, jak tě znám, i když už podzim přichází.

A tak se touláš trávou spálenou, nevíš, jak rozloučit se s létem,
díváš se na krajinu vzdálenou, které''s dal celý život svůj.