Dopis

1. T^Dak ti teda píšu v opilecké p^Aýše d^Emiopis, co ti j^Ginej fr^Aajer nenap^Díše,
dopis, co ti jinej frajer nesesm^Aolí, ž^Emiádný hloupý fr^Gáze, j^Aak mě srdce b^Dolí.

R. N^D7ejsem žádnej zl^Gatokop a n^Eení mi to l^Aíto, ž^D7e jsem kdesi pr^Gopil r^Eejžák i to s^Aíto.

2. Zato když jsem včera večer seděl s kamarády v šenku,
má stará múza dala mi svou novou navštívenku,
už od rána mě svádí, hladí, líbá atakdále,
jenže bez tebe se cítím jako přikovanej k skále.

R. Vzpomínky mě klovou do mých ztvrdlých jater,
slzím z dýmu, jenž sem vane z vater kolem Tater.

3. Prej z vesmíru se blíží naše příští zkáza a Země - to je stará a velmi křehká váza,
popraskaná váza jako tvoje láska ke mně, co zbylo z tvý lásky, co zbude z tý Země?

R. Nebude to bolet, neboj, potrvá to chvilku, přestaneme řešit naši malou násobilku.

4. Přestanem se trápit, kdo ji za nás dopočítá,
přestanem si nalhávat, že na východě svítá,
obyčejní lidé vedou obyčejné války,
chci naposled tě uvidět, a třebas jenom z dálky.
Tř^Debas jenom z dálky, když už to nejde zbl^Aízka,
d^Emiokud konec t^Goho všeho P^Aámbu neodp^Díská,
d^Emiokud konec t^Goho všeho P^Aámbu neod-,
t^Dak ti teda píšu v opilecké p^Aýše
d^Emiopis, co ti j^Ginej fr^Aajer nenap^Díše,
dopis, co ti jinej frajer nesesm^Aolí,
ž^Emiádný hloupý fr^Gáze, j^Aak mě srdce b^Dolí,
žádný hloupý fráze, jak loučení bolí,
žádný hloupý fráze, jak beznaděj bolí,
žádný hloupý fráze, jak loučení bolí,
žádný hloupý fráze, jak mě srdce bolí,
žádný hloupý fráze, jak mě hlava bolí ...