Cukrářská bossa-nova

C
C
Edim
Edim
Dmi
Dmi
G
G
F
F
1. Můj přCítel snEdimídá sedm krDmiemrolíG a když je spCořádá, dá si rEdimepete, cDmiukrlátkGo.
On totiž řCíká:"DEdimobré lidi zuby nDmiebolíG a je to pCaráda, chodit pEdimo světě
a mDmiít, mGít v ústech slCadkoEdimmi."G
R. SlCáva, cEdimukr a kDmiáva a půl litru bGecherovky,
hCurá, hurá, hEdimurá, půjč mi bDmiůra, útrata dnes dGělá čtyři stovky.
Všechny cCukrářky z celé rEdimepubliky na něho dDmiělají slaďounké cGukrbliky
a on jim zFa odměnu zpívá zGas a znovu tFuhletu cGukrářskou bossa-novCu.EdimDmiG
2. Můj přítel Karel pije šťávu z bezinek, říká, že nad ni není,
že je famózní, glukózní, monstrózní, ať si taky dám.
Koukej, jak mu roste oblost budoucích maminek
a já mám podezření, že se zakulatí jako míč
a až ho někdo kopne, odkutálí se mi pryč a já zůstanu sám, úplně sám.
R.
3. Můj přítel Karel Plíhal už na špičky si nevidí, postava fortelná se mu zvětšuje,
výměra tři ary. On ale říká: "Glycidy jsou pro lidi,"
je prý v něm kotelna, ta cukry spaluje, někdo se zkáruje, někdo se zfetuje
a on jí bonpari, bon, bon, bon, bonpari.
R.