Rychlé šípy

1. Můj ^Emiživot je hned plnej nesnází na ^Amijaře, když duben přichází,
já ^Cvracím se do poválečnejch let, kdy ^Emivycházel náš starej dobrej Vpřed.
Já ^Gžlutý kvítek na klopu si dám a ^Amipíseň Vontů tiše zabroukám,
do ^DStínadel se šerem vypravím, snad ^Cpotkám cestou Losnu, co já ^H7vím.

2. Dunivá Kateřina burácí a Širokko má dávno po práci,
jen já se vracím Myší pastí sám, nevím, co s ježkem v kleci dělat mám.
Bohouš, Dlouhé Bidlo, Štětináč, pan Fišer pustil z okna květináč,
Jan Tleskač, Jiří Rymáň a tak dál, pan Foglar tohle nikdy nenapsal.

3. To Rychlé Šípy sami byli v nás a žlutý kvítek symbolem byl krás,
co nemůže nám nikdy nikdo vzít, kdo kopal studnu, aby druhej mohl pít.
Snad jednou, až se jaro navrátí, můj život píseň Vontů obrátí,
já svobodný a čistý půjdu dál a směšný bude ten, kdo se mi smál.

4. Tak Mirek Dušín s Červenáčkem jdou a Jindra Hojer s Jarkou Metelkou,
za nima Rychlonožka s Bublinou, naší krásnou chlapeckou krajinou,

Duj, duj, duj, fujaro vítězná.